1989 – 1992

 

 

Chris z Nanam bylo oficiální jméno černého perského kocourka, kterého

jsme si přivezli z výstavy koček jako mazlíka. My jsme mu ale říkali Tom.

Je tomu již 19 let co jsme se s manželem jeli podívat jen tak na výstavu ušlechtilých koček.

 Nikdy jsme takovou akci neviděli, ale tušili jsme, že kromě koček na koukání tam určitě

budou i koťátka na prodej. A protože oba máme kočky rádi, ale nepomýšleli jsme na pořízení

 kočičího kamaráda , pro jistotu, abychom nepodlehli chvilkovému nadšení nad

chlupatým klubíčkem, jsme jeli finančně "nevybaveni". Při procházení výstavou

vystřelila z klece malá  tlapka a chytila manžela za svetr. 

Domů jsme odjížděli s černým stvořením na dlani a na dluh ( peníze jsme posílali poštou - to byla

 ještě mezi lidmi důvěra). Ačkoliv jsme vůbec neměli v úmyslu věnovat se chovatelství a

Tomík měl být opravdu kanapovým mazlíkem, chovatelka nás přesvědčila, abychom to s kocourem

 zkusili na výstavě, že je hezký. Jako naprostí laici jsme to zkusili. Kocour žádnou díru

do výstavního a chovatelského světa neudělal, ale nás to pohltilo dokonale.

Pořídili jsme mu proto partnerku, ale kocour asi na holky nebyl, protože když mroukala,

 utekl před ní a kdyby to šlo, proskočil by i zdí. O co méně měl rád naší Cílinku, o to více miloval nás.

 Byl neskutečný a velmi ukecaný mazel. Se žádným ze svých dalších zvířat

 jsem si nikdy už tak nepokecala.

 Bohužel přes ten pomyslný duhový most  přešel ve 3 letech.

Zůstalo po něm mnoho vzpomínek, přišla další zvířata, život jde dál,

 ale Tom má své nezastupitelné místo - byl první a byl to on, kdo nás dovedl do světa koček.

 

 

 

 

 

 

3x BIV, 4x nominace

1x Best op. sex

 

1993 - 2004

 

Tento kocourek byl s námi 11 let a 3 měsíce.

 

Když odešel Tomík,  zařekla jsem se, že už žádné další zvíře nechci.

Tehdy už ale bylo 2 měsíce na světě malé krémové klubíčko jménem Zorro a doma byla Cílinka,

 která byla nadějná kočka a my neměli krycího kocoura. A tak jsme se na Zorrouška

 jeli podívat....byl 11 let mým věrným kamarádem, sjezdili jsme spolu spoustu výstav,

 které snášel s nonšalancí budoucího Grandinterchampiona, doma za mnou běhal  po zahradě

a dodnes ho vidím, když sedím na terase, jak se vynoří zpod nějakého keře a vesele,

 s rozzářenou tváří běží na mé zavolání . Zorro se totiž opravdu uměl smát.

 Dnes spí na svém oblíbeném místě pod magnolií a já jsem mu vděčná za jeho milou povahu,

 kterou zpříjemnil řadu našich dní.

 

 

 

 

podzim 1997                                                   podzim 2007

 

 

 

       

 

  1997 – 2008


Říkali jsme jí Denny nebo  Deňula, ale nejčastěji Denýsku nebo
Denýsková. Byla to dominantní, ale milá a mazlivá kočička. Narodila se
u nás a u nás také dožila svůj 10,5 letý a doufám, spokojený život. Za
svým taťkou Zorrem odešla v pátek 18.1.2008.
 

 

 

 

 

Konec roku 2008 byl pro nás velmi smutný  - 28.12.08 večer od nás navždy

odešel Kenny, kocourek s nejkrásnějšíma očima, milou povahou a bohužel

velmi zlou nemocí. Byl s námi 8 let, trpělivý, vstřícný a něžný až do

konce svého života.

31.12.2008 za ním odešla Rhea ve věku 14 let, kočička s nesmírnou vervou

ve všem, co dělala, nejvíc však v mazleni a v pojídání  vitamínových

bonbonů - nikdo jich nedokázal "ulovit" tolik co ona. Doufám, ze jejich

život s námi byl tak šťastný  jako náš s nimi. Teď už spolu spí na naší

zahradě  pod růžovými květy vajgelie.

 

 

 

 

 

CH. CÍLINKA  KŘIŠŤÁL

21. 7. 1990 - 25 .6. 2009

 

Včera v podvečer navždy odešla naše Cílinka. V srdci zůstala bolest z jejího odchodu,

 kterou doufám, zahojí čas. V mysli však zůstane kočičkou, která nám celý život

dělala jen radost. Tak jako byl Tomík naším prvním kocourem,

 Cilka byla naší první kočenou, s kterou jsme absolvovali mnoho výstav,

 některé s úspěchem, některé bez, jak to ve výstavním světě chodí.

Každopádně byla důstojnou soupeřkou s několika oceněními BIV - tehdy

vlastně ještě Rassesieger a BOS z Olomoucké výstavy.

Byla to jemná, něžná, ale velmi osobitá kočička. Od ostatních koček si udržovala odstup,

 ale starala se o všechna koťata, která se kdy v naší CHS narodila bez ohledu na to,

 které kočce patřila. Za celý svůj život neměla vážnější zdravotní problémy,

 bohužel věk se oklamat nedá. Byla s námi téměř 19 let a doufám,

 že prožila plnohodnotný a spokojený život. Své poslední místo má v naší zahradě

a její dušička už se prohání s ostatními po zelených loukách za duhovým mostem.

 

 

 

Site Copyright © 2006 Design by Remu-Martin Cattery

All rights reserved. No part of this website may be copied without permission

 

 

TOPlist